Nostalgie..

2. března 2015 v 0:40 | Deni |  Píšu

Jednou si to určitě každý v životě zažil a ten který ne, tak určitě zažije. Zlomené srdce . Pocit beznaděje a slabosti, kdy nemůžete nic. Jen vstát s bolestí a jít dál. Jediná věc, ve kterou jsem musela přežít byla ta, že jsem musela vědět, že on se jednoho dne ke mě vrátí. Každým dnem ve své tmavé místnosti jako v mé tmavé duši jsem na něj čekala. Na blbou sms zprávu.... po dlouhé době čekání jsem už věděla, že to nemá cenu. Každý pohyb vteřinové ručičky bolel jako tepot krve pod modřinou. Sami sebe se jen ptáte, kdy ta neskutečná bolest skončí. Nevíte. Můžete jen doufat, že čas nebo nová láska všechny rány zahojí.
V ten den, kdy jsme se rozešli, jsem ucítila hladkou dřevěnou podlahu pod koleny, pak pod dlaněmi, a pak mi najednou tlačila na kůži na tváři. Doufala jsem, že omdlévám, ale ke svému zklamání jsem vědomí neztratila. Vlny bolesti, které do mě předtím jenom narážely, dosáhly vrcholu, převalily se mi přes hlavu a stáhly mě pod sebe. Už jsem se nevynořila. Ani po roce. Čas pořád pro mě plyne stále pomaleji. Chvílemi si přeji být pánem svého času a vše přetočit dozadu a vrátit ty šťastné chvilky s ním. Kdyby to bylo tak jednoduché.

Byly chvíle, kdy jsem byla zamilovaná do někoho jiného, ale přesto všechno nebyl ani jediný večer, kdy jsem na svou "první lásku" nepřestala myslet, když jsem za mouřila oka. Teď když vidím, ty jeho šťastné fotky s jeho přítelkyní, chce se mi křičet a i když to ze sebe vykřičím, tak nikdy to stačit nebude.

Věřím tomu, že jednou přijde čas a najdu někoho, kdo mě bude tak milovat jako já jeho, kdo mi mou lásku bude oplácet. A věřím také tomu, že každý člověk má na celém světě svojí spřízněnou polovičku.. i kdyby to mělo trvat měsíce, roky... jednou to určitě přijde :)

S láskou Deni.


 

Melancholická divná holka

27. února 2015 v 4:00 | Deniceé V. |  Píšu
Jsou přesně tři hodiny ráno. V mém pokoji je černočerná tma, až na nepříjemné bílé světlo, které vychází z mé obrazovky od počítače. Hudba, která prochází až k mým uším je celá melancholická jako osoba píšící tento článek. Osoba píšící rukami na které si sotva vidí, a když už vidí, tak jen na své krátké fialově nalakovanénehty, neví o čem psát a tak píše a píše až se dostáváme do bodu mrazu. Občas mám chuť jen tak bejt sama sebou. Někdy se mi to podaří, občas se chovám jak naivní kus hodnýho debila a naletím každýmu člověkovi, kterému uvěřím každé sousto a nebo kterému pomůžu. Ano, ano to je život, ale musíme být přeci pozitivní! Jsme přeci tím, nač myslíme. To je zákon síly, zákon přitažlivosti. To je TAJEMSTVI. The Secret. Tak se jmenuje knížka, kterou teď čtu. A musím říct... je to prostě bomba.....!
V hlavě poletují tisíce myšlenek. Místo toho, aby to byly motýlcí v břiše, tak jsou to nějaký blbý myšlenky, o kterých ani nestojím. Jsem asi opravdu divná to bytost. Mám chuť jít spát. Tak tedy jdu. Příští článek podle mě bude už trochu normální, alespoň se o to, budu snažit. PS: kašlete na ty chyby, které jsem udělala v tomto článku. Jsem moc unavená a jsem líná to překontrolávat, jelikož zítra/dnes za chvíli vstávám do školy.


Volby 2013

26. října 2013 v 20:55 | Denisa Veselá |  Názory
Tématem týdne na blog.cz jsou "VOLBY"
Protože mám spousta svých názorů a otázek na ostatní lidi, rozhodla jsem se svůj první článek na téma týdne napsat a trochu Vás s volby seznámit.

Když jedete do práce, školy nebo se jen tak procházíte ve městě, tak jste si určitě všimli reklam s názvy jako je TOP 09, ODS, ČSSD atd,.... Mladí lidé stojící u stánku podávající lidem bonbony, balonky přehlédnout opravdu nejde. Jsou to lidé, kteří se snaží u lidí vzbudit zájem o danou stranu kvůli podpoře a volebního listu.

Nejprve bychom mohli začít s tím, co to vlastně VOLBY jsou
Každý plnoletý člověk v České Republice má právo dát hlas (volební list) svému kandidátovi. Strana která vyhraje převezme moc. Politická strana prosazuje určitou ideologii, nebo je vytvořená za účelem řešení nějakého problému.

K dnešnímu dnu uzavření voleb nevím jak se vyjádřit. Ano, jsem sice sedmnáctiletá studentka oboru kadeřník a nevím jak to tu chodilo v době komunismu, na jednu stranu vím že to nechci zažít! Takový odpor k Českému národu jsem nikdy nezažila. Myslím si, že lidé kteří zažili KSČM nebo ČSSD měli uvážit chytře své rozhodnutí. Přeci nechtějí aby se jako kdysi uzavřeli hranice, aby průměrný plat byl minimálně 12 000,- co jsem četla na stránce strany ČSSD. Mladý plnoletý smradi tu jednou do prčic budou žít a ani jedna zmínka o tom že budou volit (aby něco změnili) nebo o tom diskutovali, tak o tom já nic nevím ani neslyším. Rodina od přítele se shodla na tom, že pokud postaví vládu tak, aby tam byli komouší což se může stát kdyby ČSSD se s nimi dali dohromady, tak neváháme ani minutu, balíme kufry a jedeme bydlet do Německa. Nejvíc se těším na to, až všichni lidi pochopí, že zvolili špatnou stranu. Já osobně bych volila stranu Top 09 nebo ODS. Toto je můj osobní názor a pokud se někomu nelíbí, ať si prdel políbí. Jak se říká :)


Hlasy ve volbách 2013
 


Něco o mně

24. srpna 2013 v 0:21 | Denisa Veselá |  Deniceé

Narodila jsem se jednoho prosincového večera na čerty roku 1995. Pocházím z města, který je proslavený tím nejlepším pivem na světě. Ano, bydlím na velké vesnici s jednou tramvají.
Po náročném roce neskutečného zoufalství jsem se rozhodla vyměnit střední školu s maturitou za výuční list v oboru kadeřník. Jelikož jsou mé obě dvě ruce levé, tak nevím nevím jestli ji zvládnu.
Mám černé havraní vlasy, které vždy v létě mají barvu karamelu. Mé velké oči mají spíš barvu čokolády Orionu než Milky.
Jsem holka, která na cokoliv sáhne, tak rozbije. Vše dělám ve zbrklosti a spěchu. V životě jsem se smířila s tím faktem, že nemám na nic talent, alespoň jsem ještě nevyzkoušela něco, co by mi šlo. Mezi mé vášně patří tanec, čtení, móda, psaní, historie starověkého Egypta a jízda autem. Ti, kteří máte auto, určitě znáte ten pocit, když Vás něco štve nebo máte plnou hlavu kravin, tak nasednete do auta večer a pustíte si hudbu nahlas a jedete. Jen vy, vaše hudba a vaše auto. Lepší pocit neznám.
Mezi mou další vášeň patří hudba. Poslouchám opravdu vše až od jazzu po tvrdej rock a hip hop.
Vášeň č. 3. Paříž. Když mé uši zaslechnou slovo Paříž, nebo jen hlas Edith Piaf, celá se rozklepu, po celém těle mi naskakuje husí kůže tou krásou a vzpomínkami na ní.
Jsem složitý člověk. Každý kdo mě osobně zná, ví, že mám rozdvojenou osobnost. Jsem velmi náladová, každá kravina mě dokáže vytočit a neovládnu se. V hlavě mi přeskočí a vidím před sebou jen tmu. Slovy dokážu ublížit lidem, který na světě tolik miluju a dala bych za ně život. Sama o sobě vím, že jsem dost zlá. Má další osobnost, tu zná úplně každý. Umím bejt hodná a až moc ulítlá. Hodiny a hodiny se směju každé kravině, která mi proběhne hlavou.

Kam dál